Máme za sebou první týden ve škole, konkrétně na Canakkale Onsekiz Mart University, obor Cestovní ruch, všeho všudy jsme tady 2 Erasmus studenti takže jsme poctěni soukromými lekcemi. Škola má asi 25 tisíc obyvatel (to je jako moje rodné město Český Těšín) a je jedna z těch menších. Tady je pár postřehů …

V pondělí 15.9.2008 nám začala škola, tak jsem se rozhodli jí poctít svou návštěvu. Byli jsem upozorněni, že při vstupu na univerzitu to funguje jinak než u nás. Celá škola je obehnána ostnatým drátem a u brány stojí ostraha, která všem studentům kontroluje průkazky studentů a také kontroluje zda nemá žádná dívka na hlavě šátek, popřípadě jí upozorní, že na půdě univerzity si ho musí sundat.

Na úvod jsme se seznámili s naším poradcem, který se tady o nás stará. Hned nám řekli, že na rozvrhu se pracuje, Erasmus se už rozjíždí takže rozvrh už v brzké době dostaneme (tzn.čtvrtek 18.9.08) :) Nadiktovali nám hodiny a učitele, které máme první dva dny … žádné názvy místností, nesrozumitelná jména a chaoz … :) Během prvního týdne jsme skoro žádnou hodinu neměli. Ve škole vůbec je teď málo studentů, je Ramadán a po něm následuje Bayran což jsou 9ti denní prázdniny takže většina studentů dorazí až pak, čeští školáci by mohli závidět.

A jak ten týden v souhrnu vlastně vypadal? Všichni jsou na nás milí, ptají se nás, jak jsme na tom s ubytováním, zda nemáme nějaký problém, nepotřebujeme s něčím pomoci a podobně. Co se týče výuky tak už jsem se zmiňovala, že skoro žádná nebyla. Druhý pohled na to vše je, že tady je všechno nahodilé. Od našeho příjezdu se ptáme po kartičkách studenta, abychom neměli problém se vstupem na půdu univerzity, první odpověď byla, že je dostaneme ve čtvrtek, pak že v pátek nebo pondělí. A dnes (pondělí 22.9.08) jsem se dozvěděli, že musíme dodat kopie pasu, dvě fotky a seznam studovaných předmětů a pak nám kartičky vydají … prostě Turecko, všechno bude, ale nevíte kdy. My jako Erasmus studenti už jsem začali používat časové přepočty – 5 tureckých minut znamená, že to bude asi půl hodiny…

Areál školy se nachází na kopci nad městem,takže většina autobusů končí v areálu. Téměř odevšad vidíte na moře, nejhezčí výhled je asi ze školního bufetu. Budovy jsou náhodně rozházené a pokud musíte několikrát za den navštívit více budov jako my, je to docela fuška a na konci semestru asi budeme mít dobrou fyzičku…

Takže krátké shrnutí … líbí se mi tu, kdy se Vám na Vaší univerzitě stane, že při vyučování si můžete objednat kávu, čaj nebo vodu až do učebny … nebo jste středem pozornosti jen proto, že prostě vypadáte jinak, světlé vlasy, modré oči. Tady vůbec působíme “výstředním” dojmem a každý pozná, že nejsme Turci.

Toť ode mě vše prozatím, jen jednu pro nás Erasmus studenty velmi důležitou frázi si nemůžu odpostit … “Jabanci öranci” (čti jabandži örandži) = zahraniční student :)