Poslední část….
Ve středu ráno, jsme se vyšplhali do strmého kopce na výpadovku z města, abychom se dostali do Bodrumu. Jako první nás svezl velmi milý chlapík, pozval nás na čaj a snídani. Někdy mě až udivuje ta vstřícnost místních lidí, kde se to v nich bere.

V podvečer jsme dorazili do Bodrumu. Hned na první pohled si všimnete, že všechny budovy jsou bílé barvy a nemají více než dvě patra a to z toho důvodu, že je to nařízení. A další čeho si všimnete je obrovské množství lidí. Bodrum je nejen turistické letovisko pro cizince, ale i pro místní. Zejména obyvatelé Istanbulu zde mají svá letní sídla.

Naše kroky vedly rovnou na hrad sv. Petra, který patří mezi největší pozoruhodnosti města. Hned u vchodu jsme naházeli drobné mince spolu se svými tajnými přáními do kašny. A pak se vydali na obhlídku. Vstupné bylo 10YTL a jedinou slevu, kterou by poskytli je na UNESCO card, takže pro nás zase nic :)

Hrad byl postaven rytíři sv.Jana, první část byla dokončena roku 1437. Měli jsme možnost vidět kapli, ve které se nachází zrekonstruovaná byzantská loď, kolekci skleněných předmětů, anglickou věž, pávy aj.
Po prohlídce hradu, jsme se vydali do přístavu, zkouknout jachty, které tu kotví … ráda bych se někdy na některé z nich svezla. No a pak už jsme si jen užívali noční život v turistickém letovisku. Mimochodem viděli jsme největší otevřenou diskotéku v Evropě (paradoxně se nachází už v Asii :) )

Druhý den ráno už nás jen čekala asi 500km dlouhá cesta domů. Chtěli jsem se zastavit ještě v Bergamě,ale časově se nám nedařilo. Všechny auta byly plné, nebo drahé (=stopařům nezastavují). Poslední úseky cesty jsme byli trochu zoufalí, že budeme nocovat na cestě, ale zachránil nás řidič náklaďáků, který vezl LPG. Už jednou nás prý minul a tak se rozhodl, že tentokrát nás vezme. Trochu hrůzy nám nahánělo, když si v kabině zapálil cigaretu, a nebo když jel rychlostí 100km/hod, přičemž povolenou rychlostí pro toto auto je 55km/hod.

Celkové shrnutí: výlet se opravdu vyvedl. Díky stopování jsme ušetřili minimálně 200YTL, a díky kamarádovi Emrahovi jsme ušetřili i za ubytování, protože usmlouval ceny (někdy až na polovinu). Fotky najdete tady…
A já se zase někdy ozvu.