Kappadokia …

Jak jsem již zmiňovala v předchozím článku ocitli jsme se v neočekávané zimě, ale až na tu zimu nás tato oblast uchvátila. Charakteristikou této oblasti jsou všudypřítomné přírodní útvary (skály), pohádkové komíny a kostely vytesané do skal. Většinou když navštívíte nějaké zajímavé místo, ono zajímavé se nachází na jednom místě. V Kappadokii toto neplatí, ať se podíváte kam se podíváte všude můžete vidět útvary z kamene, komíny aj. Náš pobyt tady trval dva dny. A abychom toho stihli vidět co nejvíc pronajali jsme si auto.

Naše pouť začala v Göreme, v Přírodním muzeu (Open air museum). Vstupné bylo 15YTL + 8YTL do kostela. V celém areálu můžete vidět skalní útvary v nichž se nachází nesčetné množství kostelíků. Při cestě za obědem jsme se zastavili v malé vesničce a “vyšplhali se” na hrad, který je pro veřejnost uzavřen. Cesta nahoru byla náročná, ale výhled do okolí stál za to. No a protože jeden hrad je málo, tak jsme se vydali ještě na jeden. K večeru nás cesty zavedly do Rose valley. Kde jsme měli možnost pozorovat západ slunce. Název je odvozen od barvy skal, které jsou růžové.

Druhý den ráno jsme se vydali na obhlídku podzemního města v Derinkuyu. V dané oblasti se nachází 5 takových měst, my si vybrali to největší. Vstupné bylo 15YTL + jsme každý zaplatili 6YTL za průvodce. A pro mě člověka, který opravdu nemá rád uzavřené prostory to byl velký zážitek.

Podzemní město bylo vystavěno jako úkryt před nájezdy cizích vojsk, mohlo tam žít až 30 tisíc lidí, ale ne déle než jeden měsíc. Zpřístupněná oblast se nachází rozloze asi 1500m2, na 8 podlažích v celkové hloubce 55 metrů. Zajímavosti k vidění jsou stále dochované lisy na víno, škola, kostel, vězení, místa která sloužila jako pokoje pro rodiny, kruhové dveře, které bylo možno otevřít pouze zevnitř. Chodby, kterými jsme procházeli mezi jednotlivými poschodími byly občas tak malé, že já při svých 160cm jsem šla málem po kolenech.

Před koncem našeho výlet jsme chtěli navštívit Solné jezero (Salt Lake), bohužel jsme k němu nenašli přímou cestu, takže jsme ho viděli jen z dálky. No alespoň máme zajímavá místa pro příští výlet. V tuhle chvíli se naše 6-ti členná skupina rozděluje. Já a Robert (můj spolužák z ČR) zůstáváme na cestách směrem Konya a Ankara a zbytek vyráží domů do Çanakkale.

Fotky zde …